Pyramidy v Gíze,Eiffelova věž

Pyramidy v Gíze

Jejich vznik se datuje v období od r.2700 do 2500 před naším letopočtem. Faraónové nechávali stavět pyramidy jako hrobky. Jejich velké přání bylo, aby měli věčné obydlí. Přání se jim zatím plní, protože egyptské pyramidy jsou jediným divem světa, který se dochoval do dnešních dnů. Egypťané kladli velký důraz víře v posmrtný život. Aby mohl Egypťan žít i po smrti, muselo jeho tělo zůstat neporušené a jeho duše musela dostat výbavu pro druhý život. Výbava obsahovala věci a jídlo, které si chtěl Egypťan do posmrtného života vzít (potraviny,nápoje,nábytek,cennosti, zbraně). Faraóni na prostředcích pro stavbu pyramid nešetřili, protože jejich hrobky museli být nezničitelné a nepřístupné. Faraónovy hrobky nebyli ale vždy takového tvaru. První skutečnou pyramidu s hladkými stěnami si nechal zbudovat faraon Snofrev v Médúmu, dvacet kilometrů od Sakkáry. Od této doby se pyramida ve tvaru jehlanu stala nejoblíbenějším typem hrobky faraonů. Používala se po celou Starou říši (2778-2260 př.n.l.) a také v období Střední říše (2160-1785), kdy ale už většinou nedosahovaly rozměrů starších pyramid. Kromě nich se používaly, hlavně v období od Nové říše až do konce dějin starověkého Egypta, skalní hrobky. Tři nejznámější pyramidy jsou v Gíze(město na levém břehu Nilu) a to Cheopsova, Chefrenova a Mykerinova, které stráží monumentální Sfinga. Pyramidy jsou ze 4. dynastie (okolo 2500 př.n.l.). Největší z nich je Cheopsova pyramida, je vysoká 137,3 m, šířka její základny je 230,4m. Pyramidy jsou stavbou, která se výrazně odlišuje od ostatních staveb starověké doby, ale jejich nadčasovost je obdivuhodná.

Zajímavost:

Eiffelova věž

Byla postavena v r. 1889 podle projektu A. G. Eiffela k příležitosti Světové výstavy v Paříži v r. 1890 a musel čelit ostrým výpadům estetiků 19. st. Guy de Maupassant ji nazval „černým, obludným továrním komínem a ďábelským podnikem kotláře, posedlého velikášstvím“.

Dominantou Paříže měla být pouze dočasně. Až do r. 1931 byla nejvyšší stavbou na světě. Při stavění televizní kabiny na vrcholu se celá věž zvýšila o 7 metrů. Bylo na ní třeba 15 000 ocelových dílců a 2.5 mil. nýtů. Celková hmotnost byla 7 500 tun. Vzhledem k tomu, že v průběhu desetiletí nikdy nevyměňovali jednotlivé konstrukční části, ale vždy vrstvili jen nové vrstvy betonu, hmotnost se nakonec zvýšila na 11 000 tun. V průběhu rekonstrukce opět odmontovali 1500 betonových dílů a nahradili je ocelovými deskami.

Věž má tři patra, 1. ve výšce 57 m, kam vede 345 schodů, 2. ve výšce 125 m, kam vede 359 schodů, a 3. ve výšce 274 metrů. Třemi nohami věže jezdí lanovky do 1. a 2. patra, ve čtvrté noze jsou schodiště pro pěší. Z 2. patra pak vede výtah do 3. patra. Oscilace vrcholu při silném větru je 12 cm, výška může kolísat až o 15 cm. Při optimální viditelnosti lze z vrcholu dohlédnout až do vzdálenosti 67 km. Pod rozhlednou je busta A. G. Eiffela, kterou sem v roce 1923 umístil Antoine Bourdelle jako ocenění práce G. Eiffela.

Eiffelova věž inspirovala mnohé odvážlivce k šíleným kouskům. V r. 1912 se pařížský krejčí Reichelt rozhodl slétnout z věže pouze v plášti nahrazujícím křídla. Vrhl se vstříc smrti před davem diváků.

Denně navštíví Eiffelovu věž (nesprávně někdy označovánou Eifelova či Eifellova) až 5.000 návštěvníků.